Co dál

Neboj se a dej mi ruku,
zavedu tě do soumraku,
do noci,
slunce jako boží oko
zapadá teď nedaleko
do noci,
skutečnost a nebo zdání
krásné jako milování
za noci,
tvůj osud je stálá změna,
odpočíváš unavená
za noci.

Rf.
Opravdu jsme tohle chtěli?
Hamburgrové ideály?
Co dál ?
Blízko k sobě, přesto cizí,
sledujem se v televizi.
Co dál?
Z práce do práce a práce,
manažerská generace.
Co dál?
Svobodní i uvěznění.
Ptáš se, kdo to jednou změní?
Co dál?

Nad obzorem černé mraky,
utíkáme před přízraky
v bouři,
před sebou i před havrany,
blesky jako tržné rány
v bouři,
někdy se v nás něco zlomí,
vichřice vyvrací stromy
v bouři
a zbarvené listí točí,
schováš se mi do náručí
v bouři.

Rf.

Mlha přede mnou i za mnou,
kdesi nad ní hvězdy vadnou,
svítá,
bledý měsíc pluje nebem,
probouzím se vedle tebe,
svítá,
sny obtisklé do polštáře,
jak paprsky svatozáře,
už svítá,
je to všechno moje vina,
odešla a zapomíná,
svítá.

Rf.

 

Milan Valenta na Facebooku
 


Reklama: ---